Ekologickou stopu můžeme považovat za účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů. Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. Jeden ze spoluautorů myšlenky, Kanaďan William Rees, ekologickou stopu přibližuje takto: "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji?"
Metoda nám neříká, co máme dělat, ale "pouze" jakou stopu (vyjádřenou v globálních hektarech na osobu) zanechává náš životní styl a související spotřeba zdrojů v globálním měřítku. Nepřekvapí proto, že lidé žijících v různých koutech Země vytváří tak rozdílné ekologické stopy. Pokud by se dala jedním slovem charakterizovat dnešní globální ekonomika a společnost, je to nerovnováha. Tomu odpovídá i velmi nerovnovážné tempo čerpání přírodních zdrojů v různých zemích světa.
William Rees uvádí působivou metaforu k přiblížení podstaty ekologické stopy: "Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní, jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom uživili toto zvíře?".
Ekologická stopa stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město či region nebo celý stát spotřebují v daném roce. K výpočtu se používá oficiální statistika o spotřebě, převedená na množství biologicky produktivní země a vodních ploch nutných k vyprodukování daných zdrojů a k pohlcení odpadů. Ekologická stopa tvoří stranu poptávky „zeleného účetnictví“. Stranou nabídky je biokapacita. Jde o schopnost ekosystémů doplňovat to, co z nich lidé odčerpávají a pohlcovat odpady, které produkují, v rámci současné úrovně technologií a čerpání zdrojů. Biokapacita se může rok od roku měnit v důsledku klimatu, managementu zdrojů a také toho, které části biosféry jsou považovány za užitečné vstupy do lidského hospodářství.
Výpočet ekologické stopy je založen na pěti základních předpokladech:
Ekologická stopa a biokapacita jsou vyjádřeny v globálních hektarech (gha). Každý globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 m) biologicky produktivních ploch s „globálně průměrnou produktivitou“ v daném roce. Jinak řečeno, jedná se o aktuální hektary biologicky produktivních ploch přepočtené podle jejich produktivity (produkce biomasy). Produktivita různých typů ploch se přitom liší. Například globální hektar orné půdy zabírá fyzicky menší plochu (vyjádřenou v aktuálních, „reálných“ hektarech) než mnohem méně biologicky produktivní pastviny či oceány. Pro zajištění stejné biokapacity proto potřebujeme větší plochy pastvin či oceánů než orné půdy. Vzhledem k tomu, že bioproduktivita se v globální měřítku rok od roku mírně liší, liší se i celkové množství globálních hektarů.
Aktuální hektary – „reálné“, „fyzické“ hektary; plocha o rozloze 100 x 100 metrů, tedy 10.000 m2, 1/100 kilometru čtverečního.
Lokální hektary – obdobně jako u globálních hektarů se jedná o aktuální hektary biologicky produktivních ploch přepočtené podle jejich produktivity (produkce biomasy). V případě lokálních hektarů jsou však přepočteny na průměrnou produktivitu daného regionu, nikoli na globální produktivitu. Podobně jako u měnových kurzů může být ekologická stopa stanovená v globálních hektarech v daném roce přepočtena na lokální hektary (například české) a opačně.
K přepočtu lokálních hektarů na globální hektary se používají tzv. ekvivalentní faktory – faktor založený na produktivitě. V daném roce jsou ekvivalentní faktory stejné pro všechny země. Aktuální hodnoty ekvivalentních faktorů jsou uvedeny v tabulce.
| Typ plochy | Ekvivalentní faktory (gha/ha) |
|---|---|
| Orná půda | 2,50 |
| Pastviny | 0,48 |
| Lesy | 1,28 |
| Vodní plochy pro rybářství | 0,40 |
| Mořské plochy pro rybářství | 0,37 |
| Zastavěné plochy | 2,64 |
| Uhlík | 1,28 |
| Typ plochy | Národní výnos - ČR různé jednotky |
Globální výnos různé jednotky |
Faktor výnosu |
|---|---|---|---|
| Orná půda | 7,72 | 5,14 | 1,50 |
| Pastviny | 13,44 | 6,19 | 2,17 |
| Vodní plochy pro rybářství - vnitrostátní | 0,00 | 0,00 | 1,00 |
| Lesy | 7,03 | 1,82 | 3,86 |
| Zastavěné plochy (infrastruktura) | 0,00 | 0,00 | 1,50 |
K výpočtu dále používáme tzv. faktory výnosu, které popisují rozdíl mezi lokální produktivitou daného typu plochy (např. ornou půdou) a globální hodnotou produktivity pro tuto plochu. Faktor výnosu tedy vyjadřuje, zda je daná plocha více či méně produktivní než celosvětový průměr, přepočítává lokální faktory na globální. Faktory výnosu pro hlavní složky ekologické stopy a Českou republiku jsou uvedeny v tabulce. Opět můžeme uvést příklad: Průměrný výnos lesů v České republice je 7,03 m3/ha/rok, avšak globálně je to pouze 1,82 m3/ha/rok. Faktor výnosu činí 7,03/1,82 = 3,86. Ukázka porovnání faktorů výnosů z různých zemí je uvedena v tabulce.
| Orná půda | Lesy | Pastviny | Infrastruktura | |
|---|---|---|---|---|
| Česká Republika | 1,50 | 3,86 | 2,17 | 1,50 |
| Alžírsko | 0,39 | 0,44 | 0,70 | 0,39 |
| Maďarsko | 1,15 | 2,55 | 1,93 | 1,15 |
| Japonsko | 1,12 | 1,37 | 2,16 | 1,12 |
Kalkulačka osobní ekologické stopy vám na základě odpovědí na otázky ve čtyřech sekcích – bydlení, doprava, potraviny a spotřeba/volný čas – spočítá vaši stopu v globálních hektarech na osobu. Výsledek můžete porovnat s dostupnou biokapacitou v globálním měřítku (počet Zemí), s výsledkem ostatních lidí, kteří si stopu spočítali, s průměrnou stopou na jednoho Čecha, Evropana a obyvatele světa.
